V pátek 16. května pokřtí ve Sloupové síni jilemnického pivovaru knihu Josefa Trojana - BIATLON. Autora první knihy věnované tomuto sportu v Česku vyzpovídala Gabriela Jakoubková z Radia Kulíšek Lánov.

Byl jste dlouholetým trenérem biatlonu, je pochopitelné, že máte tento sport rád. Ale přeci jen - co Vás inspirovalo k napsaní knihy o biatlonu?

Manželka.............

Můžete to trochu vysvětlit?

Vysvětlím. V určité době, asi před deseti lety, začaly být v Jilemnici a v jejím okolí nejasnosti, kdo zde základnu biatlonu vlastně založil. Manželku napadlo, abych vše sepsal. Já jsem tomu zprvu nevěnoval pozornost, ale před sedmi lety jsem se stal kronikářem klubu veteránů. Při té příležitosti jsem začal přemýšlet i o té knize. Takže původcem všeho je vlastně manželka.

Jak dlouho jste na knize pracoval?

S přestávkami přibližně šest let.

Jakým způsobem jste získával informace, hlavně ty historické, které nelze najít na internetu?

S manželkou jsme objížděli Českou republiku i Slovensko. Sháněli jsme podklady od starých pamětníků, samozřejmě jsem využil toho, že jsem členem klubu veteránů a požádal jsem všechny veterány, aby prohlédli své archivy, svá alba a aby mně své materiály zapůjčili.

V biatlonových kruzích jste se pohyboval dlouhá léta. Dozvěděl jste se ale přesto, při shánění podkladů pro svou knihu, nějakou informaci, která Vás velmi překvapila?

Dozvěděli jsme se především o pohnutých osudech  některých bývalých reprezentantů, členů vojenských hlídek. Zaujal mě například příběh pana Musila, a to mnohem více po té lidské stránce než po sportovní. Pan Musil byl na několika olympiádách a v době okupace byl členem odbojové skupiny působící u Nového Města na Moravě, která byla ve spojení s londýnskou vládou. Po roce 1948 se stal pro komunistickou vládu nepohodlný a byl odsouzen k šestnácti letům vězení. Po roce a půl se mu podařilo z vězení uprchnout a přes Rakousko se dostal do Spojených států. V republice zanechal manželku a dvě děti, ale ti se s ním již nikdy neshledali.

Nemáte pocit, že ve Vaši knize ještě něco chybí, ale bohužel se Vám k tomu nepodařilo najít dostatečně podkladů?

Určitě v ní něco chybět bude. Nepodařilo se mi do ní umístit ani všechny podklady, které jsem nashromáždil. To by musela mít nejméně 600 stran a ona jich má "jen" 232.

Šest let je dlouhá doba, mnoho práce, starostí, shánění,... Byly i chvíle, kdy jste měl chuť  se psaním "praštit"?

Takových chvil bylo mnoho, hlavně ke konci. Původně jsme chtěli knihu vydat už v loňském roce před vánocemi, ale to se nepodařilo. Dohodli jsme se s paní nakladatelkou Rezkovou, že počkáme až po olympiádě. Sehnali jsme si tedy ještě fotografie z olympiády, ale dozvěděli jsme se, že je nesmíme použít! Porušili bychom totiž práva Českého olympijského výboru. Použít bylo možno pouze fotografie od oficiálního fotografa, jenomže za každou jsme museli zaplatit 2500Kč.To bylo pro mne velmi nepříjemné. Také konečná úprava knihy byla stresující, aby se odstranily všechny pravopisné nebo historické chyby. To bylo také náročné.

Šel byste do toho znovu?

To tedy nevím (smích). Jedině snad za čtyři roky, po další olympiádě, abychom napsali, co v knize z roku 2014 nebylo.

Shánění materiálů a sepsání  je jedna věc. Ale vlastní vydání knihy je jistě technicky velmi náročné.  S kým jste spolupracoval po této stránce?

Měl jsem štěstí na výbornou, zkušenou profesionálku, nakladatelku paní Rezkovou. Grafické úpravy pak udělala Gentiana Jilemnice.

Do jaké míry ovlivnila Vaši, v té době asi už dopsanou knihu, olympiáda v Soči?

Velmi, vždyť na ní získala Česká republika, zásluhou Jaroslava Soukupa, historicky první biatlonovou medaili z olympiády. Nakonec těch medailí bylo dokonce pět! Takový úspěch jsem nemohl v knize opomenout.

Máte nějaké informace o tom, zda obdobná kniha vyšla i v jiné zemi, například v Německu, kde biatlon patří mezi nejpopulárnější sporty?

Jestli vyšlo něco v poslední době, to nevím. V Německu vyšla kniha, myslím, že v roce 2008, k padesátému výročí velkorážního biatlonu na Mistrovství světa. Poprvé se jel velkorážní biatlon na mistrovství světa v roce 1958 v Saalfeldenu. Velkorážní biatlon se jezdil do roku 1977. Od roku 1978 se již jezdí malorážní biatlon, a to vše je popsáno v této knize.

O běžeckém lyžování již knihy vyšly, ale o biatlonu to bude první. Proto je pro český biatlon vydání Vaší knihy jistě velkou událostí. Přislíbily účast na slavnostním křtu knihy, který se bude  konat 16.května v Jilemnici, nějaké osobnosti českého biatlonu?

Pozvaní jsou všichni čtyři olympijští medailisté z letošní olympiády.Dále pak juniorský mistr světa Antonín Kříž, bronzový z Lake Placid Jan Matouš, Pavel Ploc, bývalý reprezentační trenér Jaroslav Honců a mnozí další. Celkem jsem poslal emailem 89 pozvání.

Děkuji za rozhovor