Úryvek z rozhovoru s hercem a scénáristou Zdeňkem Svěrákem.

V jakém věku Vás poprvé napadlo, že byste se chtěl stát hercem?

Já jsem se hercem vůbec nechtěl stát, protože k tomu nemám předpoklady. Mám zastřený hlas a trému. Teď už ji tolik nemám, ale když jsem byl studentem a měl jsem něco zarecitovat, tak to bylo šílené. Nohavice se mi klepala a v puse jsem měl knedlík. O herectví jsem v této době vůbec neuvažoval. Chtěl jsem se stát spisovatelem.

Na kolik hudebních nástrojů umíte hrát?

Nehraji na žádný. V dětství mě rodiče dali do houslí. Tam jsem chodil asi 3 roky a 4 měsíce, ale nevyloudil jsme pořádný tón. Později jsem se učil na harmoniku pijánovku. Ta mě bavila o něco více, ale nenaučil jsem se na ni hrát pořádně. Pak jsem se jako samouk naučil pár akordů na kytaru. Uměl jsem normální písničky, ne složité, které se hodí k táboráku. Nejvíce mě baví hrát na piáno, které jsem si přál k padesátým narozeninám. Dovedete si určitě představit, co se člověk v tomto věku může naučit. Když nikdo není doma, brnkám na klavír pravou rukou tak, jak jsem se to naučil na harmoniku, což mi docela jde. Jsem vlastně takový harmonikář, který hraje na piano.

Připravila Helena Švecová a Tereza Kynská.